Knížky

Půlminutové horory

4. května 2012 v 23:36 | Tery
Ehm... ano, opravdu jsem se zase jednou rozhodla přidat sem nějakou tu přečtenou knížku. Tuhle jsem přečetla doslova jedním dechem a opravdu strašně moc se mi líbila.

Autor: Susan Rich (ed.)
CZ název: Půlminutové horory
Originální název: Half-Minute Horrors
Počet stránek: 152
Délka čtení: 1 den
O čem je: Ponořte se do těch nejkratších a nejděsivějších příběhů, jaké byly kdy napsány. Jedinečný soubor povídek od proslulých spisovatelů a ilustrátorů, jako je Lemony Snicket, Brian Selznick, James Patterson, Brett Helquist, Margaret Atwoodová, Neil Gaiman a řada dalších. Někdy jde pouze o hororové scény, jinde kratičký příběh. Od vtipných a odlehčených, přes groteskní i tajemné, až po opravdu morbidní. Můžete číst na přeskáčku, jak vás napadne. Všechny příběhy mají jedno společné - nenechají vás usnout. Stačí jeden a vaše děti nebudou chtít vystrčit nos zpod peřiny!
Můj názor: Nebýt v téhle knížce (na stránce a půl) příběh od autora mé milované série Řada nešťastných příhod Lemona Snicketa, asi bych si téhle knížky ani nevšimla. Snicketova povídka byla hned jako první a já si při přečtení prvního řádku slastně přiznala - ano, tohle mi fakt chybělo. Já prostě miluju ten jeho z působ vysvětlování přísloví/cizího slova. A ostatní příběhy nebyly o nic horší. Půlminutové horory jsou ten typ knížky, kdy sedíte a říkáte si: Asi půjdu spát... i když, ještě jednou povídkou nic nezkazím. Já nakonec tuhle knížky přečetla na jeden dech a i když některé příběhy byly dětinské nebo strašné, tak jsem se opravdu bavila.
A asi bych se měla přiznat - ano, když jsem šla spát, tak jsem se hodně vyhýbala pohledu pod postel a měla jsem neustálý pocit, že mě někdo sleduje.

Vlčice a dívka (Henri Loevenbruck)

14. března 2011 v 19:42 | Tery
Autor: Henri Loevenbruck
CZ název: Vlčice a dívka
Originální název: La louve et l'enfant
Série: Moira
Počet stránek: 340
Délka čtení: 10 dní
O čem je: Poutavý fantasy román splétá dramatický příběh třináctileté osiřelé dívky vyděděné celou vesnicí a obdařené zvláštní tajemnou silou. Je nucena opustit rodné město a prchat před pronásledovateli - vojáky, náboženskými fanatiky, závistivými druidy a mnoha dalšími nepřáteli. Podobná dobrodružství jako Alea prožívá i osamělá vlčice - samy ještě nic netuší, ale čeká je společný osud.
Můj názor: 5/5 - jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Já jsem nikdy neměla moc ráda knihy od mužů, které popisovali jakýkoli děj s hlavní postavou ženského pohlaví, ale Henri Loevenbruck jako jeden z mála mužů přesně ví, jak se taková dívka chová a hlavně jak se cítí (ostatní si to nemusí myslet, ale já bych dělala a cítila se přesně jako Alea). Tuhle knížku jsem četla i ve škole (a tam čtu jen knížky, které se mi opravdu hrozně moc líbí), ale bohužel jsem tuhle knížku dostala do ruky, když jsem neměla doma moc čtecí náladu, takže jsem jí přečetla dalo by se říct celou ve škole.
 
 

Reklama