Deníček
24. května 2010 v 23:16
S kamarádkou jsme se tak nějak bavili o Hrdinech a pak jsme nějak přešli na diskuzi: Milo a Hayden. Mluvili jsme hodně o jejich vegetariánství. Kámoška jako že by nemohla asi za nic. Já jsem řekla, že to nemůže být zas až tak hrozný. Že bych dlouhodobej vegetarián být nemohla, ale že jinak to není nic hroznýho. Samozdřejmě jsme se o tom bavili hrozně dlouho a tak nějak jsme dospěli k sázce: Přesně 1 týden nesmím sníst cokoli, kvůli čemu si zabíjejí zvířata.
Za necelou hodinu to bude přesně den a půl, co jsem naposledy měla pizzu s kuřecím masem. Ve škole jsem zjistila, že celý tenhle týden nemáme na jídelníčku nic jiného než maso (teda až na pátek, kdy je oběd číslo 2 fazole a na zítra, kdy je koláč se žmolenkou), takže jak to tak vypadá, tenhle týden budu bez oběda. Dneska jsem si nakoupila zásobu instantních polívek a na internetu si zjistila, co všechno jíst můžu a co nesmím - kdybych si to nezjistila, tak pojdu hlady.
Naneštěstí jako by to rodiče věděli - včera koupily párky (který jinak moc často nekupujou) a rozhodli se, že pojedeme v sobotu grilovat (parááda). Opravdu už začínám mít pocit, že je to všechno naschvál - že se na mě domluvili.
Hayd a Milo - opravdu vás obdivuju - já to nedám ani jeden týden xD.
Edit: Věděli jste, že člověk může být Melancholik i Cholerik zároveň?
Moje melancholická část: Jsem tichá, přecitlivělá, nespolečenská, vážná, pesimistická (většinou), špatně se přizpůsobuju, plachá, navenek jsem umírnění, ale uvnitř sebe všechno prožívám
Moje cholerická část:Neklidná, útočná, vznětlivá, stálá ve svých názorech (většinou)
Jsem spíšmelancholik - bohužel jsem ji vzala z cholerizmu ty nejhorší věci :(.
23. května 2010 v 23:23
O můj bože, to snat není ani pravda (až z toho psát nemůžu ;)). Dneska nám kluci konečně předvedli, že jsme hokejový národ. Je to opravdu úžasný a my máme zlatou medaili z Mistrovství světa v ledním hokeji.
Když jsme dostali ten gól, tak jsem myslela že umřu, ale naštěstí to kluci ubránily a to i přez to, že hráli 3 proti 6 rusákům. No ty musí být taky pořádně naštvaní, vzhledem k tomu, že prohráli s náma, jelikož my jsme byli tak šikovní a prohráli se dvěma nejhoršíma hokejovejma týmama.
No kdyby mi někdo na začátku mistrovství řekl, že vyhrajeme, tak bych se mu vysmála do očí - fakt děkujeme kluci :).
22. května 2010 v 22:31
Já tu televizi asi zabiju. Bude to asi týden, ale já jsem se to dozvěděla až teď. Jedna z nejslavnějších amerických televizí, která vydělává miliony dolarů za den se rozhodla, že odmítne vysílat pátou sérii HRDINŮ. Prý ji sleduje "jen" pár milionů lidí a vydělává moc málo. Proto se můžeme se svými hrdiny rozloučit. Jsou tu sice 2 možnosti, ale nejsou tak dobré jako když by vše zůstalo jak má být:
1) Mohla by práva na 5. sérii koupit jiná televize. Jde tady ovšem o to, že do toho nikdo nechce jít, protože se bojí, že by mohli prodělat - což je možný, vzhledem k poklesu úrovně seriálu i k poklesu sledovanosti.
2) Konec celého seriálu (což by ovšem všechny fanoušky tohohle "kultovního" seriálu zabilo - mě též). Scénáristé se dohodli na tom, že pokud by měla prlatit tahle varianta - je to pravděpodobnější - napsali by poslední osudy, ukončující tenhle seriál. Scénáristé říkají, že je to pro fanoušky, ale já mám dojem, že je to spíš proti nim, ptž díky jistému konci by určitě zemřelo spoustu postav, což by opravdový fanoušek jen těžko rozdejchal.
No uvidíme jak to skončí. Já jsem se sledováním HRDINŮ začala přesně před týdnem. Říkala jsem si: No co, omrkneš jeden dva díly a když se ti to bude líbit, tak na to můžeš koukat pravidelně. Uplynul týden a fíha, já jsem u třetí série a pomalu ale jistě se blížím ke konci. Je to opravdu zajímavý seriál a nejzvláštnější na něm je, že se mi mění oblíbemost postav z dílu do dílu. Jediní dva, koho mám ráda pořád je Hiro a Peter.
O konci HEROES jsem se dozvěděla asi před dvěma dny (jasný že teď zní líp ;) - viz. nahoře) a myslela jsem že umři, ptž je to jeden z mála seriálů, kde mi žádná postava nějak extrémě nevadí. Ba co víc, jsou tam desítky mých oblíbených herců. Od Kristen Bell (Elle), Mila Ventimigliu (Peter), Ali Larter (LOL to hraje postav ;)) až po méně oblíbené, ale stále oblíbené, jako je Hayden Panettiere (Claire)...
Opravdu by mě to hodně mrzelo. No vím, že jsem vám sem teď napsala něco, co s "normálním" životem nemá nic společnýho, ale já jsem to prostě chtěla napsat. Potřebovala jsem se někde vypsat. A upřímě: Tohle je přeci můj normální život :).
Tak doufám, že jestli to skončí, že scénaristé dodrží slovo a my si budeme zajít do kina (doufám že do kina) na dvouhodinový film, ukončující tenhle seriál a jak to tak vidím, ukončující i život Petera, Hira a nejspíš i Claire.
15. května 2010 v 12:57
Ták, včera jsme měli v DC ohňostroj. Samozdřejmě se sem slezla půlka kraje, takže najít někoho známýho bych považovala za nemožné. I přes to jsem potkala asi půlku naší školy a spoustu dalších lidí. Původně se mnou měla jet Káťa a Týna, ale Kátě do toho něco vlezlo, takže jsme ten nemožnej déšť protrpěli s Týnou samy. Bylo to fakt otřesný a já jsem domů přišla totálně promočená.
Když ohňostroj skončil, rozběhli se všichni domů a jelikož bydlí Týna na druhé straně města, musela jsem jít domů sama. Cestou jsem potkala pár spolužáků (ze školy) a řekněme, že z nich rodiče nebudou mít moc velkou radost... (a když si vezmu kolik jim bylo...)
No tak já jdu zase makat na
AM. Teď jsem na to dost dlouho kašlala, ale už to nemůžu odkládat. Tak já letím.
11. května 2010 v 23:31

LOL. Jestli bude tenhle týden takhle pokračovat, tak to nezvládnu a zabiju se xD. Jenom aby jste rozuměli: v pondělí jsem byla udělat rozhodnutí mého života - ředitel Evropské obchodní akademie volal mámě a doslova jí přemlouval, abych šla na jeho školu - vtipný, když mě vykopli, že mě nechtěj ;). Každopádně jsem v pondělí jela v půl sedmí s tátou na Obchodku v Ústí, kde jsem si vyzvedla zápisák (bye bye můj budoucí spolužáku) a jela jsem eurovlakem spátky do Děčína. Ve vlaku jsem potkala 2 úžasný průvodčí, kteří si se mnou půlku cesty povídali. Jakmile jsem přišla do školy, zjitila jsem, že máme náhlou změnu v rozvrhu a že jsem přišla na hodinu metiky a naším milovaným ředitelem. Bereme jednoduchý financování, takže jsem nemusela nic dohánět, každopádně jsem si vyndala propisku a nevšimla si, že je otevřená, takže se záhadně oběvila velká čára na mojí bíle, čerstvé vyprané mikině (mimochodem je to jedna z mála, která nevypadá, jako bych jí zdědila po strší ségře, tkerou mimochodem nemám ;)). Naštěstí jsem tu skvrnu měla z tak dobrý strany, že když jsem nedělala nějaký divný pohyby, nebylo jí vidět. No jo, jenomža pak přišel zlom. Před tím, než jsem šla na mojí oblíbenou základku jsem si koupila jídlo a o velký přestávce jsem ho začala pojídat. Paráda. Kterýho debila napadlo naplňovat koblihy ze 2 stran najednou?? Každopádně to dopadlo tak, že jsem měla na svých džínách velkou skvrnu od marmelády (ne opravdu nejsem prase :)). Bylo toho na mě moc, ale povedlo se mi to zosnovat tak, že ta skvrna vypadala jako kdybych se postříkala vodou - na což jsou všichni zvyklí, vzhledem k návykům naší třídy. Každopádně jsem si vzala svoje oblíbené studené kafčo - aneb moje poznávací znamení. Jenomže mě - největšího debila - napadlo, že bych si mohla jít stoupnout ke schodům (kdo není z naší školy = nepochopí), kde už na mě čekal můj nejobíbenější (HAHA) spolužák. Řekněme, že jsem dostala jasný fyzikální důkaz o tom, že když se zmáčkne krabička, která má alespoň na dně tekutiny, brčko to vyplivne a jelikož jsem brčko neměla v puse, mohla jsem se pyšnit nejen čárancem a flekem od džemu, ale taky třema krásnýma, dlouhýma a pěkně promáčenýma kapkama mého oblíbeného kafíčka, na mé čerstvě vypravé a ještě čerstvěji zaprasené mikince. Samozdřejmě jsem si to nenechala líbit a ihned jsem brčko otočila na druhou stranu a prudce zmáčkla - BINGO!!! Dostal plný zásah (bože já jsem svině xD). Celý zbytek dne jsem strávila s výtězoslavnou euforií, vzpomínkou, kterou mi nikdy nevezme a pohledem na Petra, kterej ode mě sedí půl třídy (naštěstí) s megální skrvnou na naší třídní mikině.
Každopádně úterý nebylo o nic lepší - do školy obvykle chodím na poslední chvíli (ironie, ptž bydlím nejblíž ze třídy xD), ale dnes se mi poštěstilo přijít za minutu osm - kdyby jsme neměli angličtinu a já musela běžet až do naší třídy, tak to na 100% nestihnu. Každopádně jsem do třídy vešla s jistotou, že dneska - jako ostatně každý pondělí - svoje první 2 hodiny prospím. Bohužel, některý učitelky mají schopnost Edwarda Cullena (bože já to opravdu napsala - fůůůůj) a tak se učitelka ptala na nejvíc věcí zrovna mě. Po půl hodině jsem svojí snahu zabrat alespoň na poslední čtvrt hodinu vzdala a oddaně jsem si vzala papír. Nejdřív si mě učitelka prohlížela, potom se mě zeptala co to dělám. Já jsem jí SAMOZDŘEJMĚ řekla pravdu a to to, že píšu dopis. Ona na mě začala přes celou třídu ječet, že by to pochopila, kdyby to mělo alespoň něco společnýho s angličtinou. Já (drzá žákyně) jsem jenom tak pro zajímavost nadhodila, že je to čistě náhodou dopis psyný v angličtině. Ona mi samozdřejmě nevěřila a tak si to šla ověřit - řekněm že celá třída chcípala smíchy - včetně mě xD. Zbytek angličtiny jsem si mohla psát co jsem chtěla a mám pocit, že i kdybych si čmárala hrozný kraviny a ona by to věděla, nejspíš by mě nechala - prostě síla ztrapnění učitelky. Každopádně jsem druhou hodinu opět prospala se sluchátkama v uších - jako každou výtvarku. Tenhle týden mi ovšem nic nenamalovala Míša, ale Týna - prostě vzala mizík (dělali jsme takovou tu trapárnu, co dělaj děti v první třídě, jak dostanou papír celej od inkoustu a čmáraj si na to mizíkem) a přez celej nápis mi napsala obrovským písmem PERCY JACKSON. Myslela jsem, že jí zabiju, ptž to bylo všechno, ale když viděla, že se netvářím nijak nadšeně, tak si znuděně vzala zpět papír a popsala mi ho celej. Já jsem pouze dodělala 2 srdíčka a od učitelky jsem automaticky vyfasovala za 1 - alespoň ta výtvarka. Další hodinu mě čekal příroďák, kdy jsem měla prozkoumat mýchu pod mykroskopem - vždycky když jsem našla to správný rozpoložení a zavolala učitelku mi Radek celej mikroskop rezbral a já jsem mohla začít odzačátku - fakt jsem myslela, že ho zabiju. Kdyby nepřišla přestávka mezi příroďákem a matikou, bylo by všechno OK. Z Radečkem (to není stejnej Radek jako předtím, ačkoliv ten u toho taky byl) jsme jaksi blbli a dopadlo to rozštípnutím naší nový lavice vejpůl - s tím, že jsme hned měli ředitele, takže bomba. Seřval nás jako malý haranty, zítra to budeme muset spravit, nebo budeme hradit celou lavici - bavila jsem se o tom s pár lidma a mělo by to jít spravit. No uvidíme. Každopádně jsem měla celej den skaženej. Následovala čeština, kdy nám učitlka řekla, že máme mít do čtvrtka slohovku na několik témat. Vždycky mě bavilo psát úvahy, ale ty témata... Nakonec jsem si vybrala Jak by měl vypadat správný rodič. Upřímě, myslím, že se mi to povedlo. No uvidíme. Paní učitelce Matysový by se to určitě líbilo, ale tý učitelce, co máme teď... no nevím nevím. Když nám skončila čeština, všichni si balili a tak jsem si říkala, že jdeme nejspíš na PC, ale potom mi Kristýna oznámila, že mi zapoměla říct, že dnes máme do půl jedný. Na jednu stranu jsem byla naštvaná, že mi to neřekla, ale na druhou jsem byla ráda, že končíme. Potom už můj den nestál za nic. Akorát jsem si vyjasnila se sedmákama jak mi mají říkat. Bylo to stylem, Já: Přestaňte mi říkat Hannah Fontáno. Ondřáš: Klidně, když mě přestanešššš šššškrtit. - Ne ale teď upřímě - já na ně nejsem zlá. Dokonce bych řekla, že je to nejlepší třída an škole a s tou čtyřkou s dá báječně povídat. Obzvlášť, když mám pak u pultu tu výhodu, že se mi tác sám posouvá - díky Kubo ;).
1. května 2010 v 15:51
Těch pár lidí, co jste si myslely, že jsem úúúplně normální si na mě teď předělají svůj názor. I já jsem si až doteď myslela, že po psychycké stránce jsem normální, bohužel tomu tak není. Co se ale vlastně stalo:
Minulé vánoce (2008), jsem dostala parádní PC za několik desítek tisíc (samozdřejmě sestavený. V naší rodině to jinak nejde). Dostala jsem PC díky tomu, že jsem neustále žvanila o tom, jak se mi notebooky nelíbí. A názor jsem nezměmila - jsou hrozně divný a ovládají se hůř jak PC, ale potom jsem zjistila, jak úžasně bych se cítila, kdybych si mohla ležet ve své postýlce a psát si třeba s kamarádkou, ptž občas je hrozný být unavená a do toho muset nosim svojí těžkou hlavu (bůh ví co v ní mám, ale mozek to nebude) na ramenou aniž by spadla. Vím, tohle je pouze otázka mého pohodlí a já jsem se rozhodla, že nad tím nebudu přemýšlet.
Jenomže pak jsem jela na lyžák a k tetě a zjistila jsem, že mi můj miláček docela chybí. Naneštěstí se to stupnilo, když jsem zjistila, že o velkých prázdninách pojedu do Splavů a že teta Marcelka vezme svůj NB. Jasně, budu mít na čem přidávat články na blog, ale nebudu moct dávat žádné obrázky..., ptž já ten její noťas nechci zahrabat milionama kravin. Napadlo mě teda, že bych mohla vzít tu brigádu u nás a tím bych si mohla krapet přivydělat a nějaký malý, skromný, ne až tak vymakaný noťas.
Dusím to v sobě už dlouho, ale dneska to řeknu mámě - jsem docela zvědavá, co mi na to řekne (vzhledem k tomu, že mám zánět středního ucha a ona má ten mnou milovaný mateřský put, by to nemuselo být zas až tak hrozný). No uvidíme. Ještě skusím přidat věty tipu: "Ale já si ho koupím sama." a "Na střední se mi bude hodit." Mimochodem zpráva pro některý rejpálky: Ano, já vím, jsem rozmazlená, ale když to tak vezmete, tak ani v jednom bodě nebudu lhát - a to myslím vážně...
25. dubna 2010 v 18:45
Zítra hned po ránu jedu s mámou do Ústí, abych se podívala na Ekonomku a pořádně si jí prohlídla. Nejdřív jsem myslela, že bych mohla jít na EOA tady v Děčíně, ale jak to tak vypadá, tak mě tady nechtějí a proto jdu dát zítra ten zápisák do Ústí. Fakt se hrooozne bojím, ptž hned potom pojedeme na EOA a dáme odvolání. Jsem fakt hrozně zvědavá jak to dopadne. Jestli se sem dostanu, tak budu hroozně ráda, ale zas na druhou stranu se bojím, že tu školu nebudu zvládat. Fakt mi to vrtá hlavou, ptž pokud se tam dostanu díky tomu odvolání, tak budu jedna z nejhorších - čili budu muset zabrat tak, že si to ani nedokážu představit. Musela bych se učení věnovat skoro pořád - čili seknout s mažoretkama (alespoň něco by pomohlo ;)).
Každopádně jsem smířená s tím, že to nevyjde a v tom případě bych dojížděla do toho Ústí společně s několika dalšími spolužíky ze základky. No uvidíme jak to dopadne.
Ted jediná jiskřička ve tmě je můj miláček, který mě vždycky postaví na nohy xD.
19. dubna 2010 v 22:48
Opět si potřebuju vylít svoje srdce a proč mám tenhle blog? Abych vás tady mohla zahlcovat kravinama z mého života.
Dneska brzo ráno mi prošel výpis z Top listu. Koukala jsem na to jako blázen. Moje návštěvnost je ještě horší, než když jsem tu měla HIATUS. Jasně, říkala jsem, že mi na návštěvnosti nezáleží, ale samozdřejmě jako každého blogera, i mě potěší krásný komentář, kterých je tady poslední dobou po čertech málo. Myslím, že si za to můžu z velké části sama a to jenom díky tomu, že se starám hlavně o
ASHLEY--MILEY a na tenhle blog s prominutím seru. Co si ale budeme nalhávat. Ona ta návštěvnost není růžová ani na AM. Opravdu mě to hrozně mrzí, protože a jelikož se snažím mít kvalitní blog, plný novinek a všichni na to kašlou. Vím, že blog v podání mě není nic moc, ale člověk se alespoň snaží a: Kterej debil to řekl, snaha se cení?? Teď bych ho nejraději rozkopala (no jo, dnes mám nějakou akčnější náladičku). Pojďmě se radši bavit o něčem jiným.
Hodně velkou vinu na řídce přidávaných článcích má i můj dessign. Ano, je krásný (a somozdřejmě nedělaný mnou), ale při malým pohybu kolečkem se mi zaseká celý PC a to mě opravdu nebaví. Možná, že se to děje jenom mě, ale kdo ví... Navíc mi tenhle lay připadá až moc optimistický a já mám zrovna v tohle období trochu pesimističtější náhled na svět (čehož jste si mohli všimnout). Právě proto jsem si vybrala z mojí sbírky budoucích layů dess s mrtvou nevěstou od Timma Burtona. Příjde mi to dost depresivní a krásný a to je přesně ten pocit co zažívám teď.
Bohužel pátek se blíží a mě začíná docházet, že se spolu s tímto jinak mnou milovaným dnem přibližuje už ne tak očekávaný přijímací pohovor na EVROPSKOU OBCHODNÍ AKADEMII. Ouu, to opravdu bylo moje břicho co teď sklouzlo o dvacet ceňtáků níž? Správně, už jste mohli poznat že se příšerně bojím. Největší strach mám asi z toho, že to nějak podělám a oni mě na tu školu nevezmou :(. Opravdu doufám, že se to nestane, ptž jít na tuhle školu byl můj sen už od..... dobře, sedmí třídy, ale i to se počítá. Jsem opravdu zvědavá jak to dopadne. No zbývá mi jen doufat, že to všechno bez úhony přežiju.
Jo a už jsem se vám zmínila o mým novým miláčkovi?? On je tááák úžasnej (ne tohle nejde, zapudila bych i ty poslední 2 návštěvníky, kteří sem chodí - teda jestli vůbec existují xD).
Každopádně vám s svém miláčkovi s pseudonymem L budu vyprávět někdy později - doufám, že se tady nebudu muset rozepisovat, ptž by to dalo na takových 5 článků...
No tak já jdu chrupkat a zítra poprvý nebudu hodná holčička a budu ve škole se sluchátkama na uších celý 4 hodiny (upřímě? Až doteď jsem tam spala).
No tak dobrou noc. Mějte se všichni moc krásně. Papá
P.S.: Ouu, koukám, že jsem se ooopravdu hodně rozepsala. Jinak předpokládám že i když se s návštěvností dostanu na nulu, budu sem pořát chodit a psát táákovýhle slohy.
P.P.S.: Omlouvám se za ty hrubky, ale tohle dělá únava - parádní když to má dlověk na co svíst.
12. dubna 2010 v 18:00
Tímhle článkem bych vám chtěla hrozně moc poděkovat za mojí včerejší krásnou návštěvnost. Opravdu jste mě potěšili. Když jsem byla na tomhle blogu předtím, vůbec mě návštěvnost nezajímala a moc mě nezajímá ani teď, ale tohle opravdu potěší asi každého blogera.
Doufám, že se vám včerejší den líbil, protože mě mooc. Desítky lidí mi na FB psali přání k narozeninám. Jako svůj večerní filmík jsem si vybrala Percyho Jacksona a VŮBEC nelituju. Ať už obsazením do hlavních rolí, tak příběhem, všechno byla úplně parádní. Dokonce jsem se několikrát přistihla, jak slastně přikivuji, když se na obrazovce oběvila hlavní postava Percyho (Ehmm...).
Jinak letos jsem dpokojená i s dárkama. Od mámy jsem dostala přívěšek na krk a Mileynu knížku Milníky na mé cestě, od Vavu krásný tajný deník xD, od táty rybičku (betku - už 2 hodiny se prohlíží v zrcadle, který jsem jí tam dala až dnes xD), od ostatních peníze, za který jsem si dneska šla koupit novou tašku do školy, ptž ta moje je tááák roztrhaná xD.
Každopádně jsem dneska měla jít ven se spolužákem, ale jelikož jsem byla ve městě pro tu tašku a pro občanku, tak jsem nešla. Teď už je moc pozdě na procházku zrovna s ním xD.
To by jste se divili, jak se chování lidí ke mě změnilo. Až mě to děsí. Teď ale nemyslím dospělé, myslím moje spolužáky. Najednou si začali všímat, že tam jsem. Já jsem byla úplně vedle, když ke mě dneska přišli a začali se se mnou bavit..... jinak.
Teď jsem si s Žofkou domluvila sobotní program. Půjdeme ven, ptž mi řekla, že nemůžu pořát jen vysedávat doma na zatku. Možná má pravdu xD.
6. prosince 2009 v 21:19
Je to tak. Opravdu jsem v pátek 4. prosince byla donucena dělat andílka. Samozdřejmě je na internetu (na stránkách naší školy) milion fotek, ale já jsem vyfotila jen 3 a to ještě v dost špatné kvalitě. Pod peroxem najdete jednu (uvidíte na ní moje 2 kámošky Míšu a Kristýnu). Opravdu jsem neměla dost odvahy dát sem tu se mnou:
8. listopadu 2009 v 23:31
No tak takovéhle finále Superstar jsem ještě nezažila. O přestávkách jsem se stíhala koukat na internet a musím příznat, že jsem až mockrát viděla komentář tipu: "WHOW Miro, až mi sliny tekly". Mě osobně sliny netekly, ale že bych odvrátila oči od obrazovky se taky říci nedá. Jinak jsem se chovala normálně. Jasně, pusu jsem pootevřenou měla. Hlavně u výroku poroty. Co se vám na tom nelíbilo? A co se vám líbilo na výstupu Moniky, která to zase spackala a která pomalu ale jistě přestává být mojí favoritkou? Podle mě si toto mohly odpustit. Když je tam normál Miro, tak se jim to nelíbí, ale když příjde s něčím novým, tak chtějí toho starýho.
POROTO PROBERTE SE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
5. listopadu 2009 v 22:05
Tak tohle ale už není možné. Už po několikátě se mi stalo, že se mi zasekla čočka v oku. Napsala jsem zasekla? Tím jsem myslela ztratila. Naštěstí jsem jí našla, ale zadřenou do rohovky a děsně štípající. Tak si říkám, má to vůbec cenu? (Miluju svoje čočky a nikomu je nedám :D.) Jinak mě čeká už jen jeden den, a to mučení bude ukončeno. Abych byla upřímná, zas až takové mučení to nebude, ptž první hodina nám odpadla, druhou máme fyziku (špatně, ale přežiju to), další je zemák, což se dá, hned na to čeština (moje oblíbená učitelka je na mateřský, ale tahle taky ujde) a konečně 2 hodiny těláku, kdy budu muset cvičit s vědomím, že se kluci učí pěstitelským pracím a zřejmě taky píšou písemku. No co, je přeci důležité vědět, jak se sází kytky a pěstují koťata :D (panebože, já jsem svině).
3. listopadu 2009 v 21:20
Tak jsem si teď trochu zchrupla. Takhle to holt bývá, když nespím v noci. Jinak teď v tý škole doslova trpím. Po škole jsem s Míšou vždycky u mojí tety v krámě a 2 hodiny kecáme, takže je na co se těšit. Jinak ale zítřek nevídím moc dobře. Zaprvý máme 9 hodin v kuse a navíc hned jak mi zkončí škola, musím nasednout na vlak a jet do mého ne příliš oblíbené kroužku. Jinak fakt nevím co budu dělat, ptž ve čtvrtek píšeme z příroďáku a já to úbec neumím a zítra se domů vrátím kolem 9 hodiny a budu utahaná, takže je to tak dobrý na to, abych se natáhla a šla spát. Dneska se navíc musím učit něco jinýho a pak mám ještě spoustu práce na blogu (jsem divná, ale blog je pro mě důležitější než škola). Tak já musím. Možná něco ještě přibyde, ale moc bych na to nevsázela :D. Možná sem dám něco ze Stmívání
2. listopadu 2009 v 22:39
Vím, že už jsem s tím otravná, ale dnes jsem u Superstar málem umřela. Jakmile vypadla Paulína, tak jsem umírala štěstím, ale jakmile stáli všichni 4 soutěžící na "mučícím místě" a Miro se blížil k Leošovi a Adéle, tak mi vyrazily slzy a já jsem začala bulet jako želva. Věděla jsem na 80% že řeknou, že Miro vypadává a ty ostatní postupují. Když ale řekli, že postupuje, tak jsem teprve začala bulet, ale radostí. Vážně jsem takhle ráda nebyla už hodně dlouho. Jenom mě trochu překvapila Markéta. Byla to docela škoda, ptž Maky spívala užasně a byla moje 3. favoritka (těsně za 2. Monikou a konečně Mirou). No nic, tak jsem zvědavá, kdo vypadne příště. Bojim se že Miro - a je to tady zase. Už s tím musím přestat.
2. listopadu 2009 v 16:06
Lidi já jsem úplný pako. Teď jsem přišla od tety. S Míšou jsme tam seděli a 2 hodiny kecaly o Superstar. Já jsem asi fakt posedlá. Každopádně jsem si domů přinesla další článek - a dost obsáhlý, takže si ho teď přečtu a potom sem dám asi zase nějaké filmy a nebo nějaké newsky o Miley :D.
2. listopadu 2009 v 5:51
Věřte, že se mi po tom prodlouženém výkendu NECHCE do školy. Budu muset zase koukat 6 hodin na ty znuděný obličeje a poslouchat ty obchas dost chytrý postřehy našich učitelů. Aby jste byli v obraze - 1. hodinu máme Chemii, takže dost dobrý na to, abych zapálila a zdemolovala celou školu (bude se ničit, třikrát hurááá). Nebo se alespoň zalepím od kyseliny, nebo nějakým takovým svinstvem. Alespoň moje ospalost tomu napovídá. Teď si asi říkáte, to je ale husa, vstává v 5 a potom je unavená, ale věřte, že to nebylo schválně.
Kdo jiný za to může, než souhra náhod, pes, máma a superstar (když to smýcháte dohromady, má to ničivý vlastnosti). Co bych večer mohla dělat jiného, než že jsem se konečně po tom týdnu koukala na Superstar. Musím uznat, že jsem mohla jít spát dřív, ptž Monika byla druhá a Miro hned za ní, ale kdo by se nepodíval i na ostatní (zváště když největší konkurent mých favoritů byl předposlední). Nakonec bych řekla, že se jim to dost povedlo všem (kašlu na porotu, ať si říká, co chce, stejně nemá pravdu), ale uprostřed si máma uvědomila, že jí bolí hlava. Táta mi dal na noc Vendynu a já jsem se ani nestačila otočit a bylo půl 12. Jinak jsem byla pod celonočním atackem Vendyny, takže spát nešlo. Teď jsem jí "odevzdala" ale stejně se nevyspím. (Chudák škola. Tak ošklivou smrt bych nepřála ani jí :()
1. listopadu 2009 v 11:00

V tý televizi se asi zbláznily. Dneska je program sestaven speciáně pro vás. Teda pokud jste čtyřicátník, který nemá co dělat a tak chce celý den sedět u dokumentů a dalších podobných věcí, které ani nevím co jsou. Jediný štěstí, že táta ani máma nejsou ujetý do "Duetů" a proto mě nechají koukat alepoň na superstar (jezírko v poušti je tomu dost podobný). No nic. Poslední hodinu trávím hraním aut na PC. Musím uznat, že mě to moc nebaví (asi jako moje kecy vás) a hledání čehokoliv, co se týká Superstar (POMOC, asi mám horečku). Jinak jsem musela vypnout i to rádio, ptž i na North music je dost, když řeknou "Hrajeme to nejnovější" a po chvíli můžete z repráku slyšet "úžasně nový hit" od Avril Lavigne, který nepochybně všem leze na nervy (včetně jejích fanoušků). Pak mi stačil jeden HIT od někoho podobně zaměřeného - taktéž "nová" písnička - a věřte, že takhle rychle vypnutý rádio jsem neměla ještě nikdy v živote. Je to příšerný. Teď si půjdu do PC uložit nějaký new avatary Miley, abych ladila s designem, až vám zase budu do hlav vykecávat díru.
31. října 2009 v 12:28
No tak to jsem zvědavá, na co budu dnes koukat. A věřte že to nebudou Duety, Zákon a pořádek ani Království nebezké a Takovou normální rodinku jsem viděla, takže fakt nevím na co budu koukat. Asi si stáhnu Krvavou hostinu a budu se bát :D.
29. října 2009 v 23:23
Je to divný, ale jak jsem předtím Superstar nesnášela, tak teď ho miluju. Zajímalo by mě, jak jste na tom vy s vašima favoritama. Na jednom webu právě o Superstar jsem našla tabulku, kdo by měl vypadlout. Budete se divit, ale Paulína jednoznašně vyhrává:
Pokud potříte k těm lidem, kteří koukají jen na šráfky, ptž se jim nechce luštit jak to doopravdy je, tak tady jsem to pro vás napsala postupně:
1. Ištvancová - 1111 hlasů
2.Šmajda - 190 hlasů
3. Chodúr - 181 hlasů
4. Cristovao - 137 hlasů
5. Šenková - 93 hlasů
6. Bagárová - 90 hlasů
7. Bendig - 88 hlasů
8. Lacho - 74 hlasů
9. Konvičková - 56 hlasů
10. Stará - 55 hlasů
Jen chci upozornit, že to není podle oblíbenosti, ale podle neoblíbenosti. Jestli chcete vědět, jak jsem na tom já, tak tady to máte.
Moji favoriti: Monika Bagárová je moje 2. nejoblíbenější
Nejlepší je podle mě Miro Šmajda. Jenom škoda, že všude píšou, že nejspíš vypadne, akže budu posílat hlásky, ptž jinak bych na to vůbec nekoukala.
Naopak mi je hrozně nepříjemná Paulína Ištvancová, která jasně zpívat neumí, tak proč postupuje??? Mám pocit že prsty v tom má její tatík. Jenom se divím, že jí to není blbí. Jinak nezapomeňte hlasovat v anketě, ptž chci znát i váš názor:
17. října 2009 v 23:31
Lidičky já bych se tam hned vrátila. Tenhle filmík neměl chybu. Jako vážně vám to doporučuju. Jasně že hlavní postava Nicka byla nej. Nemohla jsem si pomoct, a tak pod peroxem najdete další obrázky z tohohle filmíku.