Říjen 2010

Opět zamilovaná aneb Opakující se milostný trojbod

19. října 2010 v 22:13 | Tery |  Deníček
Avatar
PROSÍM TENHLE ČLÁNEK IGNORUJTE.
A je to tu zase. Ach jo... Opět jsem se zamilovala.
Je to už dlouho, co se mi jeden nejmenovanej človíček začal hrozně líbit, ale teď je to jasný, nejím, spím minimálně a po bytě chodím jako mrtvola. Nenapíšu sem kdo to je, protože by si lidi, kteří mě znají (viď VaVu) mohli domyslet, kdo to je, každopádně jak už je napsáno v titulku, pokračuje milostný trojbod. Abych vám vysvětlila co to je. Trojbod, je můj způsob zamilovávání se. Jak asi každého napadlo, má to 3 body a to:
  • pokukování - bod, kdy si všimnu daného člověka a začnu se před ním hlídat. Nejdříve je to většinou jenom normální okukování lidí, ale potom se dostáváme k bodu 2:
  • přesvědčování - aneb bod, ve kterém si člověk připadá hrozně happy, protože si myslí, že ta druhá strana o vás ví a taky se o vás zajímá, což je velice nebezpečný bod, jelikož po něm většinou následuje nezvratná trojka alias
  • ostatní jsou lepší - kdy si uvědomíte, že danou osobu vůbec nezajímáte :(. Tenhle bod bývá nejbolestivější a trvá většinou nejdéle.
Jen pro infomaci, tohle je můj trojbod, takže předpokládám, že moc lidí, na které to sedí nenajdu, ale ti co takoví jsou, jsou většinou jako já hrozně nesmělí.

Po roce vánoce přicházejí

17. října 2010 v 13:55 | Tery |  Deníček
Avatar
Ano. Vím, co si myslíte - ta holka se asi zbláznila. Ne opravdu to tak není (no i když...).
Je to tady. Každý rok je to vždycky stejné. Celý rok si na Vánoce ani nevzpomenu a najednou je tady 15. října - tedy můj svátek a od té doby myslím na mnoho věci: jakou barvu bude mít náš stromeček letos, co dám svým blízkým pod něj a mnoho dalšího. Nevím, možná je to tím, že vím, že od mého svátku už se nic nebude dít. Žádné svátky, žádné narozeniny ani nic podobného. Že další budou až vánoce. Nebo je to možná tím, že z těch dárečků ke svátku mám hroznou radost a mám chuť rozdávat taky tu radost. No kdo ví čím to bude. Každopádně i letos mám zhruba rozmyšleno, co dát rodičům a několik dárků už mám i obědnáno.
A jak je to s vámi a Vánocemi?

Prezentace aneb, Proč nesnáším svoje vlastnosti

3. října 2010 v 13:24 Deníček
Avatar
Hey Guys! Tak se vám tady opět ozývám. Poslední dobou píšu celkem často, což mě zaráží, protože jsem na tohle vylívání srdce nikdy moc nebyla. Ale teď k tomu co jsem chtěla napsat.
Včera jsem si jen tak seděla a přemýšlela jsem (zase - asi bych si to měla zakázat). A najednou jsem si uvědomila, že mám zítra mít na zemák prezentaci na téma Růst populace. No tak prezentaci jsem ještě nedělala. Nejvíc se bojí, že se mi nepovede najít ten soubor, že omylem otevřu jiný, že tam mám nějakou dost zásadní chybu, nebo že tam budu stát s pusou otevřenou dokořán a nebudu schopná říct ani slovo.
Pokud bych tuhle třídu znala víc jak měsíc, bylo by všechno OK, ale takhle... Už od přírody jsem hroznej trémista a každá malá změna nebo každá maličkost, kterou mám udělat sama je pro mě hrozně těžká a teď si mám stoupnout před plnou třídu (i když jsem v minulosti měla třídu kde nás bylo jen 13) a mluvit. No uvidíme jak to dopadne. Zítra vám to napíšu. Mějte se hezky.
Papa Tery

Kašlu na to

1. října 2010 v 4:27 | Tery |  Deníček
Avatar
Hey Guys! Tak vám sem teď píšu za zvuků hlasu Pixie Lott a jejího jedinečného a zcela nakažlivého songu Turn Ti Up. Tuhle písničku poslouchám už poněkolikáté a při tom hodně přemýšlím.
Na základce jsem si hodně stěžovala na desítky (možná stovky) hodin, kdy nemám co dělat, ale teď? Teď jsem ráda, když mám pro sebe 10 minut denně. Přijdu domů a první co udělám je to, že se jdu natáhnout a spím do cca. 7 hodin (dneska se mi to vymstilo a probudila jsem se až teď). Když se probudím, jdu se vykoupat, přečíst kus knížky a potom se... správně.... učit :(. Většinou si stihnu připomenout moje oblíbené (chacha) EKO, estetiku a sem tam mrknu i na zaklady příroních věd. Samozdřejmě se připravuji na to, že se ještě budu muset mrknout na slovíčka (popř. nepravidelná slovesa) v anglině, na který se po tom dlouhém dnu většinou vykašlu. No co vám mám říkat. Myslím, že v tom nejsem sama.
Na to, že se neučím tolik jako moji spolužáci mám celkem dobrý znáky. Z češtiny mám za 4 (alias moje první známka na střední), z chemie mám po dnešním zkoušení (kdy jsem se na to ani nepodívala) za 3 a z matiky mám 2x za 1. Dneska před hodinou chemie nám to na internet učitelka dávala a říkala nám, že celkový průměr je 4,4... Já jsem si zrovna zapoměla heslo na internet doma, takže jsem si nemohla zjistit známky a to i přes to, že jsme měli druhou vyučovací hodinu ICTčka. Když jsem pak přišla domů a zjistila, že mám jedničku, myslela jsem si, že se snad zabiju. Ani nevíte jak jsem byla ráda.

Co je jinak nového? Rozbila jsem si mobil, Prostě mi upadl a najednou nefunguje obrazovka. Kdo mě zná osobně ví, že pokud mě chcete poznat a nebo si chcete jen promluvit, musíte se dostat za mobilní bariéru. Je to těžký, ale myslím, že výsledek se vyplatí ;).