Květen 2010

Autograms - Amber Tamblyn

27. května 2010 v 14:54 Autogramy
Když jsem dneska přišla domů, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Konečně mi přišel 2. autogram. Za tenhle jsem hrooozně ráda, ptž mám Amandu hrozně ráda. Posílala jsem jí 2 fotky a obě mi přišli podepsaný (bohužel je ta jedna blbou fixou, takže se to rozmazalo, ale já jsem stejně ráda) a ještě mi poslala kartičku, kde se taky podepsala a poděkovala za dopis - ve kterém jsem měla miliony chyb (ach ta angličtina).

Amber Tamblyn
c/o Hyler Management
3000 W Olympic Blvd Bldg 5 Suite 2250
Santa Monica, CA 90404

Odesláno: 9. března 2010
Obdrženo: 27. května 2010




Autogram - Amanda Seyfriend

27. května 2010 v 14:36 Autogramy
Mailbox Pack & Ship
PMB 216
3140 Tilghman Street
Suite B
Allentown, PA 18104
USA

Odeslané: 9. března 2010
Přijato: 17. května 2010



Nejlepší rada? Nevsázejte se

24. května 2010 v 23:16 Deníček
Avatar
S kamarádkou jsme se tak nějak bavili o Hrdinech a pak jsme nějak přešli na diskuzi: Milo a Hayden. Mluvili jsme hodně o jejich vegetariánství. Kámoška jako že by nemohla asi za nic. Já jsem řekla, že to nemůže být zas až tak hrozný. Že bych dlouhodobej vegetarián být nemohla, ale že jinak to není nic hroznýho. Samozdřejmě jsme se o tom bavili hrozně dlouho a tak nějak jsme dospěli k sázce: Přesně 1 týden nesmím sníst cokoli, kvůli čemu si zabíjejí zvířata.
Za necelou hodinu to bude přesně den a půl, co jsem naposledy měla pizzu s kuřecím masem. Ve škole jsem zjistila, že celý tenhle týden nemáme na jídelníčku nic jiného než maso (teda až na pátek, kdy je oběd číslo 2 fazole a na zítra, kdy je koláč se žmolenkou), takže jak to tak vypadá, tenhle týden budu bez oběda. Dneska jsem si nakoupila zásobu instantních polívek a na internetu si zjistila, co všechno jíst můžu a co nesmím - kdybych si to nezjistila, tak pojdu hlady.
Naneštěstí jako by to rodiče věděli - včera koupily párky (který jinak moc často nekupujou) a rozhodli se, že pojedeme v sobotu grilovat (parááda). Opravdu už začínám mít pocit, že je to všechno naschvál - že se na mě domluvili.
Hayd a Milo - opravdu vás obdivuju - já to nedám ani jeden týden xD.

Edit: Věděli jste, že člověk může být Melancholik i Cholerik zároveň?
Moje melancholická část: Jsem tichá, přecitlivělá, nespolečenská, vážná, pesimistická (většinou), špatně se přizpůsobuju, plachá, navenek jsem umírnění, ale uvnitř sebe všechno prožívám
Moje cholerická část:Neklidná, útočná, vznětlivá, stálá ve svých názorech (většinou)

Jsem spíšmelancholik - bohužel jsem ji vzala z cholerizmu ty nejhorší věci :(.

SONBlog - Přihláška

24. května 2010 v 16:52 Soutěže
http://slog.thestranger.com/files/2008/07/lgpp31181%2Bsummer-love-kissing-at-sunset-poster.jpg
Tak jsem se rozhodla uspořádat SONB čili Soutěž O Nejlepší Blog. Jestli se chcete přihlási, tak mi do komentářů napište:
1) Přezdívku
2) Web (popř. blog)
3) Co budeš chtít na diplom

Za účast dostanete každý diplom. Tři nejlepší potom reklamu na mém blogu:
1. místo - 1 měsíc
2. místo - 2 týdny
3. místo - 1 týden

Nemáte co ztratit.
1. kolo začne 28. května. Dám vám vědět na blog.

Kdo je nejlepší? No přece Češi!

23. května 2010 v 23:23 Deníček
Avatar
O můj bože, to snat není ani pravda (až z toho psát nemůžu ;)). Dneska nám kluci konečně předvedli, že jsme hokejový národ. Je to opravdu úžasný a my máme zlatou medaili z Mistrovství světa v ledním hokeji.
Když jsme dostali ten gól, tak jsem myslela že umřu, ale naštěstí to kluci ubránily a to i přez to, že hráli 3 proti 6 rusákům. No ty musí být taky pořádně naštvaní, vzhledem k tomu, že prohráli s náma, jelikož my jsme byli tak šikovní a prohráli se dvěma nejhoršíma hokejovejma týmama.
No kdyby mi někdo na začátku mistrovství řekl, že vyhrajeme, tak bych se mu vysmála do očí - fakt děkujeme kluci :).

Některý lidi bych zabila!!!

22. května 2010 v 22:31 Deníček
Avatar
Já tu televizi asi zabiju. Bude to asi týden, ale já jsem se to dozvěděla až teď. Jedna z nejslavnějších amerických televizí, která vydělává miliony dolarů za den se rozhodla, že odmítne vysílat pátou sérii HRDINŮ. Prý ji sleduje "jen" pár milionů lidí a vydělává moc málo. Proto se můžeme se svými hrdiny rozloučit. Jsou tu sice 2 možnosti, ale nejsou tak dobré jako když by vše zůstalo jak má být:
1) Mohla by práva na 5. sérii koupit jiná televize. Jde tady ovšem o to, že do toho nikdo nechce jít, protože se bojí, že by mohli prodělat - což je možný, vzhledem k poklesu úrovně seriálu i k poklesu sledovanosti.
2) Konec celého seriálu (což by ovšem všechny fanoušky tohohle "kultovního" seriálu zabilo - mě též). Scénáristé se dohodli na tom, že pokud by měla prlatit tahle varianta - je to pravděpodobnější - napsali by poslední osudy, ukončující tenhle seriál. Scénáristé říkají, že je to pro fanoušky, ale já mám dojem, že je to spíš proti nim, ptž díky jistému konci by určitě zemřelo spoustu postav, což by opravdový fanoušek jen těžko rozdejchal.

No uvidíme jak to skončí. Já jsem se sledováním HRDINŮ začala přesně před týdnem. Říkala jsem si: No co, omrkneš jeden dva díly a když se ti to bude líbit, tak na to můžeš koukat pravidelně. Uplynul týden a fíha, já jsem u třetí série a pomalu ale jistě se blížím ke konci. Je to opravdu zajímavý seriál a nejzvláštnější na něm je, že se mi mění oblíbemost postav z dílu do dílu. Jediní dva, koho mám ráda pořád je Hiro a Peter.
O konci HEROES jsem se dozvěděla asi před dvěma dny (jasný že teď zní líp ;) - viz. nahoře) a myslela jsem že umři, ptž je to jeden z mála seriálů, kde mi žádná postava nějak extrémě nevadí. Ba co víc, jsou tam desítky mých oblíbených herců. Od Kristen Bell (Elle), Mila Ventimigliu (Peter), Ali Larter (LOL to hraje postav ;)) až po méně oblíbené, ale stále oblíbené, jako je Hayden Panettiere (Claire)...
Opravdu by mě to hodně mrzelo. No vím, že jsem vám sem teď napsala něco, co s "normálním" životem nemá nic společnýho, ale já jsem to prostě chtěla napsat. Potřebovala jsem se někde vypsat. A upřímě: Tohle je přeci můj normální život :).


Tak doufám, že jestli to skončí, že scénaristé dodrží slovo a my si budeme zajít do kina (doufám že do kina) na dvouhodinový film, ukončující tenhle seriál a jak to tak vidím, ukončující i život Petera, Hira a nejspíš i Claire.

Anna Popplewell

20. května 2010 v 14:24 My favourite stars
Anna
Měří 161 centimetrů a je ve znamení střelce. Její celé jméno je Anna Katherine Popplewell. Má dva mladší sourozence, bratr Freddie (*1994) (Petr Pan) a sestra Lulu (*1991) (Láska nebeská), kteří se narodili Deborah a Andrew Popplewell. Všichni tři sourozenci docházeli každou sobotu do školy herectví. Anna vystudovala Allsorts Drama School.

Z její filmografie můžeme jmenovat tv film Frenchman's Creek, který ji vynesl do světa šoubyznysu. Zde dostala další role, např. Mansfieldské sídlo, Příběhy upírka Rudolfa, S tebou i bez tebe, Daniel Deronda, Dívka s perlou. U nás se zapsala rolí dospívající slečny Zuzky ve velkofilmu C.S. Lewise - Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň.

Proč mám Annu ráda:
Anna mi přijde jako hodně dobrá herečka. Bohužel nehrála v mnoha slavných filmech (teda až na LN). Doufám že se do budoucna proslaví víc.

Alexandra Daddario

18. května 2010 v 21:18 My favourite stars
Alexandra Daddario
Hereckou kariéru začala v roce 2002 rolí pronásledované školačky Laurie Lewis v televizních seriálu All My Children. Tato role rozhodla, že v 16 letech přestoupila na divadelní hereckou školu, díky které se mohla věnovat herectví jak prakticky, tak teoreticky. V roce 2003 začala tato rodačka z New Yorku dělit svůj čas rovnoměrně mezi televizní obrazovku a filmové plátno. Jejím celovečerním hereckým debutem bylo drama The Squid and the Whale. Dále hrála ve filmech Bereavement, The Hottest State, The Attic, The Babysitters, krátkometrážním Pitch nebo Jonas Brothers: The 3D Concert Experience. Objevila se v několika epizodách seriálů Sopránovi, Law and Order: Criminal Intent, Law & Order, White Collar, Conviction, Damages, Life on Mars a Nurse Jackie.

Proč mám Alexandru ráda:
Jako asi všichni ostatní, i já jsem Alexandru viděla poprvé a jedinkrát ve filmu Percy Jackson. Opradu hrozně jí to tam slušelo a mě přišla hrozně simpatická.

A.J. Cook

18. května 2010 v 21:14 My favourite stars
A.J. Cook
A. J. Cook má modré oči, blod vlasy. Otec se jmenuje Michael a pracuje jako učitel. Matka Sandra pracuje jako psychiatrička. Má tři sourozence. Bratry Nathana a Paula a sestru Angie. A. J. vyrůstala v městečku Whitby v Ontariu. Ve čtyřech letech se začala věnovat jazzu a baletu. Po té co shlédla film Hříšný tanec, chtěla se stát herečkou. Je členkou Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Jako mormona (označení členů zmiňované církve) přijímá pouze role, které nejsou v rozporu s její vírou.

V roce 2001 se provdala za Nathana Andersona, kterého poznala už na Utah Valley State College (UVSC). Přestěhovali se spolu do Salt Like City v Utahu a později do L.A..

První rolí byla reklama na McDonald v roce 1997. Hostovala v televizním seriále Goosebumps, a objevila se ve dvou filmech In his Fathers Shoes a Elvis Meets Nixon. První velká role přišla v roce 1999, a to ve filmu The Virgin Suicides. Dále jsme ji mohli vidět ve filmu Nezvratný osud 2, nebo Šílenci na prknech. Ovšem nejznámější role je Jennifer Jereau v Myšlenkách zločince.

Proč mám A.J. ráda:
A.J. jsem poprvé viděla ve filmu Nezvratný osud 2. Už tehdy mi připadala hrozně simpatická. Od té doby jsem viděla spoustu filmů s ní a mám ji ráda.

Stories

15. května 2010 v 15:51 | Tery

COMING SOON

Ohňostroj a další starosti

15. května 2010 v 12:57 Deníček
Avatar
Ták, včera jsme měli v DC ohňostroj. Samozdřejmě se sem slezla půlka kraje, takže najít někoho známýho bych považovala za nemožné. I přes to jsem potkala asi půlku naší školy a spoustu dalších lidí. Původně se mnou měla jet Káťa a Týna, ale Kátě do toho něco vlezlo, takže jsme ten nemožnej déšť protrpěli s Týnou samy. Bylo to fakt otřesný a já jsem domů přišla totálně promočená.
Když ohňostroj skončil, rozběhli se všichni domů a jelikož bydlí Týna na druhé straně města, musela jsem jít domů sama. Cestou jsem potkala pár spolužáků (ze školy) a řekněme, že z nich rodiče nebudou mít moc velkou radost... (a když si vezmu kolik jim bylo...)
No tak já jdu zase makat na AM. Teď jsem na to dost dlouho kašlala, ale už to nemůžu odkládat. Tak já letím.

Markéta Konvičková - Na šňůře perel

13. května 2010 v 19:28 CD
CD Na šňůře perel

Seznam skladeb

01.Co hvězdám šeptají03:56
02.Dokonalá03:45
03.Chvála bláznovství03:45
04.Na šňůře perel04:27
05.Veci bežné02:59
06.Láska se nedá dělit třemi03:15
07.Křížem krážem03:59
08.Mám vše vrátit zpátky?04:33
09.Kdo jsem já03:48
10.Ten co nikdy nezavolá04:10
11.To holky maj rády03:39
12.Nenech mě čekat03:50
13.Umbrella (Rihanna)03:32
14.Russian Roulette (Rihanna)03:39
15.Věci běžné02:59
16.Co hvězdám šeptají (radio version)03:19

Info:

  • Celková stopáž - 59:42 min.
  • Vydavatel - PETARDA PRODUCTION a.s.
  • Datum vydání - 1.5.2010


I když je datum vydání 1.5. já jsem měla svoje CD doma už 2 týdne před tím a s vlastnoručním podpisem Markétky. Je to z jednoho důvodu - stejně jako ostatní, co mají Marky rádi, jsem i já oficiálním Konvičákem (aneb fanouškem na oficiálním webu).
K tomuhle CDčku se vždycky ráda vracím, protože jsou na něm hrozně krásný písničky, od zpěvačky, která má nepřekonatelný hlas. Navíc je to jedna z mále českých interpretek, který poslouchám (Ewička a spol mi opravdu nic neříkají).
Navíc je to jedno z mála CDček, který mám origiální. I přez to jsem si našla program na kopírování - ne abych ho dala na net (jenom ať si ho všichni zaplatí xD), ale abych si je mohla překopírovat do mobilu - a taky že už zhruba týden poslouchám hlavně tynhle písničky.

Moje známka:
4/5

Jmeníček mých nejoblíbenějších

12. května 2010 v 6:43 | Tery
Pokud čtete moje zápisky z deníčku, nejspíš narazíte na několik jmen, který bych vám tady chtěla vysvětlit. Tak tohle jsou moji nejmilejší lidičky:
  • Káťa - moje nejlepší kamarádka. Bohužel bydlí v jiném městě a tak se vídáme hrozně málo.
  • Týna - moje spolužačka ze základky. Chodili jsme spolu i do školky a hrozně si rozumíme. Jsme obě stejně ujetý a nedáme bez sebe ani ránu ;).
  • Věra (přezdívaná Vavu) - docela si rozumíme. Chodili jsme na stejnou základku a bylo to opravdu super - ona je o rok mladší a patří mezi moje nejoblíbenější lidičky.
  • Markéta - moje spolužačka z obchodky. Na první pohled nejlepší človíček v mojí nové třídě. Myslím že budeme opravdu dobrý kamarádky.
  • Honza - největší blbeček, kterej mě ovšem vždycky dokáže rozesmát - chodili jsme spolu na základku do třídy. Myslela jsem si, že se mi po něm nebude stýskat, ale on patří mezi tu hrstku lidí, kvůli kterým bych se hned vrátila.
  • Denča - o rok starší holčina, která tu vždycky byla pro mě a která mě nemálo podporovala ve všem, co jsem kdy udělala. Bohužel se obávám, že jí to nikdy nedokážu splatit (a nemyslete si, že se o to nepokusím)
  • Míla - chodí na stejnou školu jako já. Je o rok starší a je to človíček, kterému můžu říct všechno

Dess 0.7

11. května 2010 v 23:54 Dessy blogu
Dess
S tímhle dessem jsem naprosto spokojená. Bohužel jsem dost unavená a tak tady úpravy nejspíš uvidíte až zítra večer - zítra je zase středa, co? ale budou tady. Opravdu jsem hrozně ráda, že ho tady můžu mít a mám ho tu jenom díky Blanch. Opravdu ti děkuju Blanch

Rozbitá lavice, obchodka, slohovka... a další příšerný věci v mým životě

11. května 2010 v 23:31 Deníček
Avatar
LOL. Jestli bude tenhle týden takhle pokračovat, tak to nezvládnu a zabiju se xD. Jenom aby jste rozuměli: v pondělí jsem byla udělat rozhodnutí mého života - ředitel Evropské obchodní akademie volal mámě a doslova jí přemlouval, abych šla na jeho školu - vtipný, když mě vykopli, že mě nechtěj ;). Každopádně jsem v pondělí jela v půl sedmí s tátou na Obchodku v Ústí, kde jsem si vyzvedla zápisák (bye bye můj budoucí spolužáku) a jela jsem eurovlakem spátky do Děčína. Ve vlaku jsem potkala 2 úžasný průvodčí, kteří si se mnou půlku cesty povídali. Jakmile jsem přišla do školy, zjitila jsem, že máme náhlou změnu v rozvrhu a že jsem přišla na hodinu metiky a naším milovaným ředitelem. Bereme jednoduchý financování, takže jsem nemusela nic dohánět, každopádně jsem si vyndala propisku a nevšimla si, že je otevřená, takže se záhadně oběvila velká čára na mojí bíle, čerstvé vyprané mikině (mimochodem je to jedna z mála, která nevypadá, jako bych jí zdědila po strší ségře, tkerou mimochodem nemám ;)). Naštěstí jsem tu skvrnu měla z tak dobrý strany, že když jsem nedělala nějaký divný pohyby, nebylo jí vidět. No jo, jenomža pak přišel zlom. Před tím, než jsem šla na mojí oblíbenou základku jsem si koupila jídlo a o velký přestávce jsem ho začala pojídat. Paráda. Kterýho debila napadlo naplňovat koblihy ze 2 stran najednou?? Každopádně to dopadlo tak, že jsem měla na svých džínách velkou skvrnu od marmelády (ne opravdu nejsem prase :)). Bylo toho na mě moc, ale povedlo se mi to zosnovat tak, že ta skvrna vypadala jako kdybych se postříkala vodou - na což jsou všichni zvyklí, vzhledem k návykům naší třídy. Každopádně jsem si vzala svoje oblíbené studené kafčo - aneb moje poznávací znamení. Jenomže mě - největšího debila - napadlo, že bych si mohla jít stoupnout ke schodům (kdo není z naší školy = nepochopí), kde už na mě čekal můj nejobíbenější (HAHA) spolužák. Řekněme, že jsem dostala jasný fyzikální důkaz o tom, že když se zmáčkne krabička, která má alespoň na dně tekutiny, brčko to vyplivne a jelikož jsem brčko neměla v puse, mohla jsem se pyšnit nejen čárancem a flekem od džemu, ale taky třema krásnýma, dlouhýma a pěkně promáčenýma kapkama mého oblíbeného kafíčka, na mé čerstvě vypravé a ještě čerstvěji zaprasené mikince. Samozdřejmě jsem si to nenechala líbit a ihned jsem brčko otočila na druhou stranu a prudce zmáčkla - BINGO!!! Dostal plný zásah (bože já jsem svině xD). Celý zbytek dne jsem strávila s výtězoslavnou euforií, vzpomínkou, kterou mi nikdy nevezme a pohledem na Petra, kterej ode mě sedí půl třídy (naštěstí) s megální skrvnou na naší třídní mikině.
Každopádně úterý nebylo o nic lepší - do školy obvykle chodím na poslední chvíli (ironie, ptž bydlím nejblíž ze třídy xD), ale dnes se mi poštěstilo přijít za minutu osm - kdyby jsme neměli angličtinu a já musela běžet až do naší třídy, tak to na 100% nestihnu. Každopádně jsem do třídy vešla s jistotou, že dneska - jako ostatně každý pondělí - svoje první 2 hodiny prospím. Bohužel, některý učitelky mají schopnost Edwarda Cullena (bože já to opravdu napsala - fůůůůj) a tak se učitelka ptala na nejvíc věcí zrovna mě. Po půl hodině jsem svojí snahu zabrat alespoň na poslední čtvrt hodinu vzdala a oddaně jsem si vzala papír. Nejdřív si mě učitelka prohlížela, potom se mě zeptala co to dělám. Já jsem jí SAMOZDŘEJMĚ řekla pravdu a to to, že píšu dopis. Ona na mě začala přes celou třídu ječet, že by to pochopila, kdyby to mělo alespoň něco společnýho s angličtinou. Já (drzá žákyně) jsem jenom tak pro zajímavost nadhodila, že je to čistě náhodou dopis psyný v angličtině. Ona mi samozdřejmě nevěřila a tak si to šla ověřit - řekněm že celá třída chcípala smíchy - včetně mě xD. Zbytek angličtiny jsem si mohla psát co jsem chtěla a mám pocit, že i kdybych si čmárala hrozný kraviny a ona by to věděla, nejspíš by mě nechala - prostě síla ztrapnění učitelky. Každopádně jsem druhou hodinu opět prospala se sluchátkama v uších - jako každou výtvarku. Tenhle týden mi ovšem nic nenamalovala Míša, ale Týna - prostě vzala mizík (dělali jsme takovou tu trapárnu, co dělaj děti v první třídě, jak dostanou papír celej od inkoustu a čmáraj si na to mizíkem) a přez celej nápis mi napsala obrovským písmem PERCY JACKSON. Myslela jsem, že jí zabiju, ptž to bylo všechno, ale když viděla, že se netvářím nijak nadšeně, tak si znuděně vzala zpět papír a popsala mi ho celej. Já jsem pouze dodělala 2 srdíčka a od učitelky jsem automaticky vyfasovala za 1 - alespoň ta výtvarka. Další hodinu mě čekal příroďák, kdy jsem měla prozkoumat mýchu pod mykroskopem - vždycky když jsem našla to správný rozpoložení a zavolala učitelku mi Radek celej mikroskop rezbral a já jsem mohla začít odzačátku - fakt jsem myslela, že ho zabiju. Kdyby nepřišla přestávka mezi příroďákem a matikou, bylo by všechno OK. Z Radečkem (to není stejnej Radek jako předtím, ačkoliv ten u toho taky byl) jsme jaksi blbli a dopadlo to rozštípnutím naší nový lavice vejpůl - s tím, že jsme hned měli ředitele, takže bomba. Seřval nás jako malý haranty, zítra to budeme muset spravit, nebo budeme hradit celou lavici - bavila jsem se o tom s pár lidma a mělo by to jít spravit. No uvidíme. Každopádně jsem měla celej den skaženej. Následovala čeština, kdy nám učitlka řekla, že máme mít do čtvrtka slohovku na několik témat. Vždycky mě bavilo psát úvahy, ale ty témata... Nakonec jsem si vybrala Jak by měl vypadat správný rodič. Upřímě, myslím, že se mi to povedlo. No uvidíme. Paní učitelce Matysový by se to určitě líbilo, ale tý učitelce, co máme teď... no nevím nevím. Když nám skončila čeština, všichni si balili a tak jsem si říkala, že jdeme nejspíš na PC, ale potom mi Kristýna oznámila, že mi zapoměla říct, že dnes máme do půl jedný. Na jednu stranu jsem byla naštvaná, že mi to neřekla, ale na druhou jsem byla ráda, že končíme. Potom už můj den nestál za nic. Akorát jsem si vyjasnila se sedmákama jak mi mají říkat. Bylo to stylem, Já: Přestaňte mi říkat Hannah Fontáno. Ondřáš: Klidně, když mě přestanešššš šššškrtit. - Ne ale teď upřímě - já na ně nejsem zlá. Dokonce bych řekla, že je to nejlepší třída an škole a s tou čtyřkou s dá báječně povídat. Obzvlášť, když mám pak u pultu tu výhodu, že se mi tác sám posouvá - díky Kubo ;).

Jdu na PNG

9. května 2010 v 15:25 News about Blog
Avatar
Momentálně nemám co dělat a tak mě napadlo, že bych mohla začít ukládat PNG obrázky, ptž to mi docela jde. Hned jdu vybrat nějaký hezký Photoshoot nějaké známě hvězdy a když mě to bude bavit (jako že to mě obvykle baví), tak to tady budete mít už večer.

Napadlo mě to udělat protože by se tím mohla zlepšit moje návštěvnost. Bude to asi dlouho trvat, ale rozhodla jsem se zdokonalit se i v grafice celkově, takže by tady mohli začít přibývat články toho rázu.... uvidíme jak mi to půjde.

Photos of the June

1. května 2010 v 22:05 Ostatní
Ja tady první hlasování o hvězdu měsíce - vzhledem k mé megální návštěvnosti nečekám, že tady bude někdo hlasovat, ale uvidíme...

Markéta Konvičková (simpatická finalistka Česko-Slovenské SuperStar z Třince. Tenhle měsíc jí vychází nové CD s názvem Na šňůře perel)
Markéta

Logan Lerman (osmnáctiletý herec, který se proslavil hlavně díky postavě Percyho Jacksona, ve stejnojmeném filmu. Logan ale stojí před kamerami už odmala a dokonce by si rád zkusil režisérskou práci)
Logan
Pixie Lott (devatenáctiletá zpěvačka. Před nedávnem vydala své první album, ze kterého můžete znát třeba hity Mamma Do, Boys and Girls...)
Pixie


Tak vybírejte. Upřímě, já ještě nevím na koho jméno v anketce pod článkem kliknu, ptž mám ráda všechny. No uvidíme...

Tery chce notebook - Tery má smůlu

1. května 2010 v 15:51 Deníček
Avatar
Těch pár lidí, co jste si myslely, že jsem úúúplně normální si na mě teď předělají svůj názor. I já jsem si až doteď myslela, že po psychycké stránce jsem normální, bohužel tomu tak není. Co se ale vlastně stalo:
Minulé vánoce (2008), jsem dostala parádní PC za několik desítek tisíc (samozdřejmě sestavený. V naší rodině to jinak nejde). Dostala jsem PC díky tomu, že jsem neustále žvanila o tom, jak se mi notebooky nelíbí. A názor jsem nezměmila - jsou hrozně divný a ovládají se hůř jak PC, ale potom jsem zjistila, jak úžasně bych se cítila, kdybych si mohla ležet ve své postýlce a psát si třeba s kamarádkou, ptž občas je hrozný být unavená a do toho muset nosim svojí těžkou hlavu (bůh ví co v ní mám, ale mozek to nebude) na ramenou aniž by spadla. Vím, tohle je pouze otázka mého pohodlí a já jsem se rozhodla, že nad tím nebudu přemýšlet.
Jenomže pak jsem jela na lyžák a k tetě a zjistila jsem, že mi můj miláček docela chybí. Naneštěstí se to stupnilo, když jsem zjistila, že o velkých prázdninách pojedu do Splavů a že teta Marcelka vezme svůj NB. Jasně, budu mít na čem přidávat články na blog, ale nebudu moct dávat žádné obrázky..., ptž já ten její noťas nechci zahrabat milionama kravin. Napadlo mě teda, že bych mohla vzít tu brigádu u nás a tím bych si mohla krapet přivydělat a nějaký malý, skromný, ne až tak vymakaný noťas.
Dusím to v sobě už dlouho, ale dneska to řeknu mámě - jsem docela zvědavá, co mi na to řekne (vzhledem k tomu, že mám zánět středního ucha a ona má ten mnou milovaný mateřský put, by to nemuselo být zas až tak hrozný). No uvidíme. Ještě skusím přidat věty tipu: "Ale já si ho koupím sama." a "Na střední se mi bude hodit." Mimochodem zpráva pro některý rejpálky: Ano, já vím, jsem rozmazlená, ale když to tak vezmete, tak ani v jednom bodě nebudu lhát - a to myslím vážně...