
Dneska jsme měli ve škole rozloučení z deváťákama. Ani by jste mi nevěřili, kdybych vám řekla, jak se mi chtěli brečet. Musím uznat, že si někdo může myslet, že jsem slaboch, ale já jsem prostě taková. Nejdojemější byla ta část, kdy dávali kytku učitelce, která odchází na mateřskou. A Zrovna tahle. Je to ta nejlepší učitelka a musí odejít. Nejvíc mě ale sebralo, když rozdávali pamětní listiny a na zvolali Jeho jméno. Kluci se mi sice smáli, ale věřte, že mě do smíchu nebylo. Proto prosím dnes nečekejte nějaké extra články.

Jj,sice jsem tě poměrně moc necpohopila,ale já jsem nechápavý člověk,je to jisté :)